20. 10. 1918

Vyhlášení československého státu

Současně s tím, co předcházelo a dokumenty (Pittsburská dohoda, Clevelandská dohoda, Washingtonská deklarace)

Muži 28. října: Alois Rašín, František Soukup, Jiří Šrobár a Antonín Švehla

30. 10. 1918

Přijetí Martinské deklarace

Účastníci: Vavro Šrobár, Matúš Dula, Milan Hodža atd.

11. 11. 1918

Podepsáno příměří mezi Dohodou a Centrálními mocnostmi
Skončení První světové války (tehdejším dobovým označením Velké války)

14. 11. 1918

Sešlo se Prozatímní Národní shromáždění, které rozhodlo o republikánském zřízení a o zvolení Tomáše Garrigua Masaryka prezidentem, prvním ministerským předsedou se stal Karel Kramář

4. 12. 1918

Jmenováno ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska v čele s Vavro Šrobárem

1918/1919

Probíhaly tzv. hladové bouře v Československu

27. 6. 1919

Založení Univerzity Komenského v Bratislavě

10. 9. 1919

Podkarpatská Rus se stává součástí Československa

25/26. 2. 1919

Zahájena měnová reforma v Československu – osamostatnění československé měny

Byly uzavřeny hranice a zastaven veškerý pohyb osob a zboží přes hranice, včetně poštovního styku a následně provedeno okolkování rakousko-uherských bankovek. Zavedena byla namísto rakousko-uherské koruny koruna československá v poměru 1:1. Navrhována ovšem byla i jiná – z dnešního pohledu až kuriózní – označení, například sokol, řepa apod. Provedení i výsledek reformy je dodnes považován za obdivuhodný. Československá koruna se stala v meziválečném období jednou z nejstabilnějších měn v Evropě.

4. 3. 1919

V německém pohraničí vypukly protičeskoslovenské bouře, které byly krvavě potlačeny

V říjnu 1918, pohraniční oblasti v českých zemích vyhlásily autonomní provincie německého Rakouska nezávislost na Československu. Do prosince 1918 byly vojensky obsazeny.

4. 5. 1919

Při letecké nehodě umírá Milan Rastislav Štefánik

16. 6. 1919

V Prešově vyhlášena Slovenská republika rad

Rozprostírala na větší části území východního a jižního Slovenska i na okrajové části severního Maďarska. Jednalo se o komunistický stát s diktaturou proletariátu, naprosto závislý na Maďarské republice rad. Zanikla 7. 7. 1919.

15. 6. 1919

První obecní volby v Československu

Volební systém meziválečného Československa obecně vycházel z rovného všeobecného volebního práva. Jednalo se přitom o jeden z prvních volebních systémů na světě s všeobecným volebním právem i pro ženy, které pouze limitovala – stejně jako muže – výše věku (od 21 let) a výkon některých povolání (např. volební právo neměli vojáci nebo učitelky). Zavedena rovněž byla volební povinnost vyjma pro osoby nemobilní a starší 70 let.

28. 6. 1919

Přijata versaillská smlouva s Německem

8. 1. 1920

Vyhlášení Církve československé husitské

29. 2. 1920

Přijetí československé ústavy, jazykového zákona a župního zřízení

22. 8. 1919

Vznikl v Bratislavě první slovenský odbor Klubu československých turistů

Po založení Československa v roce 1918 došlo k přejmenování původního Klubu českých turistů na Klub československých turistů a rozšíření jeho působnosti na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Prvním předsedou byl Jiří Guth-Jarkovský. Po Bratislavě následovaly na Slovensku vznikat další odbory (do té doby zde existovaly jen německý a maďarský turistický klub). V roce 1925 pak měla organizace na Slovensku 43 odborů o 4400 členech (v celorepublikové statistice měl klub 45150 členů zapojených v 250 turistických odborech). V lednu 1939 si slovenští turisté založili svůj Klub slovenských turistov a lyžiarov.

4. 6. 1920

Přijata trianonská mírová smlouva s Maďarskem

28. 7. 1920

Konference ve Spa rozhodla o rozdělení Těšínska

25. 11. 1921

V Praze proběhla premiéra prvního slovenského celovečerního filmu Jánošík režiséra Jaroslava Siakeľa

15. 5. 1921

Vznik Komunistické strany Československa (KSČ)

Jednalo se o krajně levicovou parlamentní politickou stranu, která byla členem Komunistické internacionály. V roce 1929 byl v ní završen proces „bolševizace“ – utužení programové závislosti na Komunistické internacionále řízené Moskvou. Do vedení KSČ se dostali tzv. „karlínští kluci“ v čele s Klementem Gottwaldem. Z KSČ sice odešla na protest většina jejích zakládajících členů, přesto získala v následných říjnových parlamentních volbách přes 753 tisíc hlasů a 30 poslaneckých mandáty. K základním programovým východiskům KSČ patřil třídní boj, zahrnující i fyzickou likvidaci třídních a ideologických nepřátel, a pevné spojenectví se Sovětským svazem.

Léto 1921

Vznikly tři návrhy slovenské autonomie (Ferdinand Juriga, Ľudovít Labay, Vojtech Tuka)

14. 8. 1921 – 7. 6. 1922

Vznik Malé dohody

Vojensko-politické spojenectví v letech 1921–1939 mezi Československem, Jugoslávií a Rumunskem s výraznou podporou Francie zejména vůči restauraci rakousko-uherské moci. Název Malá dohoda byl původně myšlen ironicky, avšak ujal se.

18. 5. 1923

Zahájeno vysílání Československého rozhlasu

19. 3 1923

Národní shromáždění přijalo zákon na ochranu republiky

Jednalo se o nejvýznamnější československý trestněprávní předpis chránící základní instituce státu, stejně jako ideje, na kterých byl založen. Zákon číslo 50/1923 Sbírky zákonů a nařízení byl přijat v reakci na atentát na ministra financí Aloise Rašína. Dovoloval mimo jiné stíhat osoby, které se dopustily poškozování republiky a jejích ústavních činitelů (včetně například urážek prezidenta republiky), rovněž pokoušející se o násilnou změnu ústavy, zejména co se týkalo samostatnosti, státoprávní jednotnosti nebo demokraticko-republikánské formy státu.

6. 10. 1923

Vznikají jako státní podnik Československé aerolinie, následně 29. 10. 1923 se uskutečnil první let z Prahy do Bratislavy.

2. 10. 1926

Zahájeno na Slovensku pravidelné rozhlasové vysílání

1927

Tomáš Baťa uvádí do provozu proudovou výrobu na běžícím pásu

V obuvnickém průmyslu, kterého se stal podnikatel Tomáš Baťa symbolem, něco neslýchaného. Tak dokázala jeho firma vyrábět rychleji a levněji než konkurence i se především zaměřit na potřeby široké veřejnosti a expandovat po světě. Dosah Baťova podnikání demonstruje i okřídlené přirovnání: „Sází to jak Baťa cvičky“.

14. 7. 1927

Uzákoněno tzv. zemské zřízení

1. 1. 1928

Článek Vojtecha Tuky s názvem „V desiatom roku Martinskej deklarácie“

Využít i k informacím o ľudáckém hnutí (1927, vstup HSĽS do vlády jako součást tzv. panské koalice, osobnosti atd.) + předchozí návrhy na autonomii Slovenska, zmínit osobnost Andreje Hlinky

1928

V Brně se koná výstava Československa

24. 10. 1929

Došlo ke krachu na newyorské burze

Následkem toho vypukla světová hospodářská krize, která zasáhla také Evropu, v následujícím roce i Československo. Krize vedla k poklesu poptávky po průmyslovém zboží a průmyslové i zemědělské výroby (až o 40%). To vedlo ke snížení mezd i zvýšení nezaměstnanosti, která dopadla v době kulminace krize v roce 1933 až na 1 milion obyvatel Československo. Nejvíce přitom bylo postiženo území Slovenska, Podkarpatské Rusi a české pohraničí – Sudety.

25. 5. 1931

stávka v Košútech na Slovensku a 23. 3. – 19. 4. 1932 mostecká stávka

Červen 1932

Sjezd mladé slovenské inteligence v Trenčianských Teplicích

30. 1. 1933

Adolf Hitler byl jmenován kancléřem v Německu

4. 10. 1933

Zákaz činnosti a následně rozpuštění německých nacionálně radikálních politických stran DNSAP a DNP v Československu pod vedením Konrada Henleina

10. 6. 1934

Československý tým se umístil na druhém místě na mistroství světa ve fotbale v Itálii

16. květen 1935

Podepsána československo-sovětská spojenecká smlouva navázaná na spolupráci s Francií

Smlouva se týkala vzájemné pomoci v případě agrese Německa a navazovala na obdobnou smlouvu uzavřenou mezi Francií a Sovětským svazem.

5. 11. 1935

Milan Hodža se stává premiérem Československa

25. 11. 1935

Edvard Beneš zvolen československým prezidentem

1936

Zahájení budování systému pohraničního opevnění Československa

13. 7. 1936

Začíná jezdit pravidelné vlakové spojení Praha – Bratislava s názvem Slovenská strela

12. 3. 1938

Anšlus Rakouska

15. 5. 1938

Vydán manifest „Věrni zůstaneme“, který podepsalo více než milion obyvatel Československa

Podzim 1939

Mnichovská krize

Československá vláda odsouhlasila 21. 9. 1938 návrh západních mocností na odstoupení území, kde žilo více než 50% Němců, Německu. Následně odstoupila vláda Milana Hodži a premiérem byl jmenován generál Jan Syrový. Ve stejný den vznikl Výbor na obranu republiky. 23. 9. 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace a 29. 9. 1938 bez účasti zástupců Československa přijata tzv. mnichovská dohoda o odstoupení pohraničí s německou většinou Německu.

6. 10. 1938

V Žilině schválila většina slovenské politické reprezentace návrhy Hlinkovy slovenské ľudové strany na autonomii Slovenska, které československá vláda akceptovala a jmenovala zemskou autonomní vládu na Slovensku v čele s Jozefem Tisem. Autonomii rovněž získala Podkarpatská Rus. Změnil se název státu na Česko-Slovenská republika.

2. 11. 1938

Přijata tzv. vídeňská arbitráž, na jejímž základě Československo odstoupilo Maďarsku část jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi

Listopad 1938

Občanské strany na Slovensku splynuly s Hlinkovou slovenskou ľudovou stranou

HSĽS rychle nabyla politické dominance a stala se státostranou. Ke zjednodušení politického systému dochází v této době i v českých zemích.

9. 3. 1939

Provedla česko-slovenská vláda vojenský zásah na Slovensku, vyhlásila stanné právo a odvolala prostřednictvím prezidenta slovenského premiéra Jozefa Tisa. O dva dny později byl do funkce předsedy slovenské vlády jmenován Karol Sidor

14. 3. 1939

Vyhlášen Slovenský stát (republika)

23. 3. 1939, Slovensko podepsalo ochrannou smlouvu s Německem

15. 3. 1939

Německá vojska vstoupila na území českých zemí a 16. 3. 1939 byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava

Emila Hácha

1939

Vznikají první odbojové organizace: Politické ústředí, Petiční výbor věrni zůstaneme a Obrana Národa

Alois Eliáš

1. 9. 1939

Vypukla druhá světová válka

17. 10. 1939

V Paříži vznikl Československý národní výbor jako centrální orgán československé exilové politiky, o měsíc později vytvořil Milan Hodža opoziční orgán s názvem Slovenská národní rada a aktivity rovněž samostatněji rozvíjel Štefan Osuský

1. 10. 1939

Zavedeny v Protektorátu Čechy a Morava odběrné lístky na některé základní potraviny

17. 11. 1939

Poprava devíti studentských funkcionářů po demonstracích spojených s pohřbem studenta Jana Opletala zraněného na demonstraci 28. 10. 1939

Celkem bylo zatčeno kolem 1200 studentů, kteří byli převezeni do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg a z nichž nepřežilo 35 osob. Události posloužily jako záminka k uzavření českých vysokých škol a od roku 1941 jsou připomínány jako Mezinárodní den studentstva.

28. 7. 1940

Proběhla Salcburská jednání mezi německou a slovenskou politickou reprezentací, která vedla k jednoznačné orientaci slovenské zahraniční politiky na Německo

21. 7. 1940

Ustanovena prozatímní exilová vláda v Londýně v čele s Janem Šrámkem

Září 1940

V rámci britského Královského letectva (Royal Air Force) vznikly tři československé letecké perutě

František Fajtl

27. 5. 1942

Uskutečnil se úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha

10. 6. 1942, vypáleny Lidice, o dva týdny později obec Ležáky.

Osobnosti: Jozef Gabčík a Jan Kubiš

9. 9. 1941

Na Slovensku byl přijat tzv. židovský kodex

Říjen 1942

Jozef Tiso získává oficiální titul vůdce

2. 7. 1942

Vznikla Slovenská akademie věd a umění

12. 12. 1943

Podepsána v Moskvě československo-sovětská smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci.

Prosinec 1943

Uzavřena tzv. Vánoční dohoda mezi občanským a komunistickým odbojem na Slovensku

29. 8. 1944

Vypuklo Slovenské národní povstání

Generálové Ján Golian a Rudolf Viest

6. 10. 1944

Slovenské hranice u Dukelského průsmyku překročila Rudá armáda a 1. československý armádní sbor

Ludvík Svoboda

4. – 11. 2. 1945

Konference Spojenců v Jaltě

4. 4. 1945

Byla osvobozena Bratislava a 8. 5. 1945 Praha

5. 4. 1945

Vyhlášen Košický vládní program

Jaro – léto 1945

Divoký odsun německého obyvatelstva a až do roku 1948 nejasný osud maďarského obyvatelstva, které rovněž bylo v druhořadém občanském postavení

2. 6. 1945

Podepsána tzv. první pražská dohoda o postavení Slovenska v Československu

19. 6. 1945

Vydán tzv. velký retribuční dekret

29. 5. 1945

Podkarpatská Rus se stává součástí Sovětského svazu

Předmětem konference byla poválečná správa Německa, které předtím vojensky kapitulovalo, uspořádání a rekonstrukce válkou poničené Evropy. Hlavním výsledkem se stala Postupimská dohoda, která mimo jiné stanovila navrácení Německem anektovaných území po roce 1937, a uznala požadavek na již probíhající odsun Němců zůstávajících mimo nové německé hranice.

28. 10. 1945

Rozsáhlé znárodnění velkoprůmyslu pomocí prezidentských dekretů

Převod ve veřejném zájmu za náhradu v tržní ceně soukromého majetku především do státního vlastnictví. Konkrétně se jednalo o konfiskaci dolů, velkých průmyslových podniků (v zásadě nad 500 zaměstnanců), podniků potravinářského průmyslu, akciových bank a soukromých pojišťoven. Ještě předtím byla zestátněna výroba a distribuce filmu. U majetků německého a maďarského státu a osob německé a maďarské národnosti a také u kolaborantů bylo provedeno zestátnění bez náhrady. Později byl slaven 28. říjen jako Den znárodnění.

21. 5. 1946

První poválečné volby, v Československu, které v českých zemích vyhrála KSČ, na Slovensku ale Demokratická strana

Podzim 1947

Tzv. protistátní spiknutí na Slovensku

Únor 1948

Únorová politická krize 1948, podána demise 12 členů vlády, což představitelé KSČ využili k vyvolání vládní krize

21. 2. 1948, Gustáv Husák jako předseda Sboru pověřenců neústavním způsobem odstranil ze Sboru představitele Demokratické strany a provedl jeho rekonstrukci

23. 2. 1948, vznikl v Praze Ústřední akční výbor Národní fronty

24. 2. 1948, uskutečnila se hodinová generální stávka

25. 2. 1945, prezident Edvard Beneš podlehl tlaku, přijal demisi 12 ministrů a jmenoval novou vládu podle návrhu předloženého K. Gottwaldem

KSČ nabyla politické dominance, kterou prakticky uplatňovala. 9. 5. 1948 byla přijata nová nedemokratická ústava a 30. 5. 1948 proběhly parlamentní volby, přičemž navržena byla pouze jednotná kandidátka Národní fronty

14. 6. 1948, prezidentem zvolen Klement Gottwald

8. 11. 1948

Havárie letounu, který převážel část československé reprezentace v ledním hokeji

V nepříznivém počasí zmizelo letadlo nad Lamanšským průlivem při letu z Paříže do Londýna. Jeho pasažéry, včetně šesti členů československé reprezentačního týmu v ledním hokeji, už nikdy nikdo nespatřil. Rok předtím přitom zvítězili na mistrovství světa.

5. 1. 1949

Vznikla Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)

21. 6. 1949

popraven Heliodor Píka

Jednalo se o první justiční vraždu, na kterou navázala 27. 6. 1950 poprava Milady Horákové. V lednu 1951 proběhly politické procesy s Janem Vojtáššákem a Michalem Buzalkou, v říjnu 1951 byla zahájena akce „K“ namířená proti zámožnějším zemědělským vlastníkům („kulakům“); 1952 proběhl monstrproces dle sovětského vzoru s Rudolfem Slánským a spol. (poprava Vladimíra Clementise)

28. 4. 1950

Zrušena řeckokatolická církev a její nepoddajní reprezentanti a věřící perzekuováni

1. 5. 1951

V Mnichově zahájilo české vysílání Radio Free Europe

Červenec – srpen 1952

Triumf Emila a Dany Zátopkových na olympijských hrách v Helsinkách

29. 8. 1953

Otevřeny Filmové ateliéry Koliba, jejichž výstavba začala v roce 1949

5. 3. 1953

Umírá Josif Vissarionovič Stalin

1. 5. 1953

Zahájeno pravidelné televizní vysílání

30. 5. 1953

Oznámena měnová reforma v Československu s platností od 1. 6., následovaly nepokoje a stávky (největší v Plzni)

21. – 24. 4. 1954

Proces s „buržoazními nacionalisty“ na Slovensku

14. 5. 1955

Vznik Varšavské smlouvy

23. 6. 1955

Konala se první celostátní spartakiáda

14. – 26. 2. 1956

Konal se v Moskvě XX. sjezd KSSS, který odstartoval kritiku kultu osobnosti

22.–29. 4. 1956

Proběhl II. sjezd československých spisovatelů, kde část autorů vystoupila na obranu svobodné tvorby (Jaroslav Seifert, František Hrubín, Dominik Tatarka, který ve stejném roce publikoval kritickou novelu Démon souhlasu). V roce 1958 je publikován kritický román Zbabělci Josefa Škvoreckého.

13. 11. 1957

Umírá Antonín Zápotocký novým prezidentem Československa zvolen 19. 11. 1957 první muž KSČ Antonín Novotný

17. 4. – 19. 11. 1958

Proběhla úspěšná reprezentace Československa na Světové výstavě Expo v Bruselu

9. 12. 1958

Vzniká Divadlo Na Zábradlí, jako první divadlo malých forem, na Slovensku v 21. 12. 1968 Divadlo Na korze

Jiří Suchý a Jiří Šlitr

Milan Lasica a Július Satinský

Duben 1959

Založení Východoslovenských železáren v Košicích

11. 7. 1960

Přijata nová československá ústava

1962

Proběhl první ročník ankety časopisu Mladý svět Zlatý Slavík o nejpopulárnějšího československého zpěváka, ve kterém zvítězil Waldemar Matuška

17. 6. 1962

2. místo československé reprezentace na Mistrovství světa ve fotbale v Chile

Prosinec 1963

Rehabilitace „slovenských buržoazních nacionalistů“

18. 4. 1965

Film Obchod na korze režisérů Jána Kadára a Elmara Klose získává Oskara

Oscara získává v roce 1968 i film režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky, který je rovně součástí československé filmové „Nové vlny“

1966

Koná se první ročník hudební soutěže Bratislavská lýra, který vyhrál Karel Gott

27.–29. 6. 1967

Proběhl IV. sjezd Svazu československých spisovatelů

5. 1. 1968

Prvním tajemníkem Ústředního výboru KSČ se stal Alexander Dubček, který ve funkci nahradil Antonína Novotného, byl tak otevřen prostor pražskému/československému jaru

11. 2. 1968

Jiří Raška získal první í zlatou zimní olympijskou medaili pro Československo ve skoku na lyžích

14. 3. 1968

Slovenská národní rada přijala zákon o Bratislavě jako hlavním městě Slovenska

5. 4. 1968

Byl přijat Akční program KSČ

20/21. 8. 1968

Okupace Československa vojsky pěti členských zemí Varšavské smlouvy

28. 10. 1968

Na Bratislavském hradě byl prezidentem Ludvíkem Svobodou slavnostně podepsán zákon o československé federaci, který schválilo Národní shromáždění jeden den předtím

1. 1. 1969

Vstoupil v platnost zákon o česko-slovenské federaci

19. 1. 1969

Smrt Jana Palacha

16. 1. – 11. 4. 1969 – živé pochodně protestující proti apatii ve společnosti po okupaci (Jan Palach, Jan Zajíc, Michal Lefčík…)

17. 4. 1969

Gustáv Husák nahradil Alexandra Dubčeka na postu prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa

21. 5. 1969

Slovan Bratislava poráží FC Barcelona a stává se vítězem Poháru vítězů pohárů

22. 8. 1969

Byl přijat tzv. pendrekový zákon

19. 6. 1970

Vzniká Světový kongres Slováků

Štefan Roman

10. 12. 1970

Bylo schváleno Poučení z krizového vývoje

1971

Začíná stavba Jižního Města v Praze, o rok později v Bratislavě stavba Petržalky

8. 2. 1972

Krasobruslař Ondrej Nepela získal zlatou medaili na Zimních olympijských hrách v Sapporu

29. 8. 1972

Otevřen Most SNP v Bratislavě

9. 5. 1974

zahájen provoz prvního úseku pražského metra

1974

V Československu se narodilo nejvíce dětí v období existence Československa

1975

Vzniká ekologické hnutí Brontosaurus

Duben 1975

Václav Havel píše otevřený kritický dopis k celospolečenské situaci Gustávu Husákovi (veřejnou kritiku rovněž učinil otevřeným dopisem Alexander Dubček)

29. 5. 1975

Gustáv Husák zvolen československým prezidentem

1. 8. 1975

Podepsán Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě

20. 6. 1976

Československo zvítězilo na Mistrovství Evropy ve fotbale

Leden 1977

Zveřejněn text Chaty 77

1977

Československá televize začíná vysílat seriál Nemocnice na kraji města

2. 3. 1978

Vladimír Remek jako kosmonaut třetí země světa vzlétl na týdenní pobyt do vesmíru

27. 4. 1978

Vzniká Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS)

Jednalo se o sdružení občanů, jehož cílem bylo sledovat a zveřejňovat případy politických vězňů a dalších osob pronásledovaných z politických důvodů.

16. 10. 1978

Karol Wojtyla se stává papežem Janem Pavlem II.

1982

Zpěvák Miroslav Žbirka poráží Karla Gotta a stává se zlatým slavíkem

10. 12. 1984

Básník Jaroslav Seifert získává Nobelovu cenu za literaturu

11. 3. 1985

Generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu zvolen Michail Sergejevič Gorbačov, začíná proces perestrojka a glasnosť

3. 5. 1985

Československá reprezentace se počtvrté během tzv. normalizačního období stává mistry světa v hokeji

7. 7. 1985

Národní pouť na moravský Velehrad

Konala se u příležitosti oslav 1100. výročí úmrtí svatého Metoděje a stala se jednou z největších československých poutí a manifestací za náboženskou svobodu (zúčastnilo se jí kolem 100-250 tisíc lidí, kteří skandováním a pískotem znemožnili projev československého ministra kultury Milana Klusáka.

25. 3. 1988

Svíčková manifestace v Bratislavě

Leden 1989

Palachův týden

1989

Pád státně-socialistických režimů ve Východní Evropě

16. 11. 1989

Bratislavská studentská demonstrace

17. 11. 1989

Násilné potlačení studentské demonstrace v Praze

19. 11. 1989

Založeno Občanské fórum, o den později Veřejnost proti násilí

10. 12. 1989

Nástup federální vlády národního porozumění v čele s Mariánem Čalfou

29. 12. 1989

Václav Havel byl zvolen československým prezidentem

23. 1. – 9. 4. 1990

Tzv. pomlčková válka

8. – 9. 6. 1990

První svobodné volby

Říjen 1991

Začal prodej kuponových knížek

26. 8. 1992

Předsedové národních vlád Václav Klaus a Vladimír Mečiar dohodli při jednání v brněnské vile Tugendhat rozpad federace

1. 9. 1992

Přijata ústava samostatné Slovenské republiky

25. 11. 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky přijímá ústavní zákon o zániku česko-slovenské federace

1. 1. 1993

Vznikají dva samostatné státy, Česká republika a Slovenská republika

časová osa