Historickým autobusom na Devín a Bratislavský hrad

V rámci projektu Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava sme pre vás prichystali v spolupráci s Dopravný podnik Bratislava, a.s. zážitkovú jazdu historickým autobusom.

Historický autobus typu 706 RTO začne svoju jazdu o 10:00 zo zástavky Nový most a pôjde smerom na Devín. Návštevníci si môžu ísť pozrieť hrad Devín. Následne o 14:00 pôjde autobus z Devína smerom na Bratislavský hrad. Tu svoju jazdu autobus ukončí a cestujúci sa môžu ísť pozrieť na výstavu Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava.

Vstupy na výstavu sú platené, jazda autobusom je zadarmo.

Česko-slovenskú / Slovensko-českú výstavu môžete vidieť na Bratislavskom hrade do 9. 9. 2018. Viac info nájdete na:
http://cesko-slovensko.eu/
http://www.snm.sk/?historicke-muzeum-o-muzeu

Trolejbusom na Československo

V rámci projektu Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava sme pre vás prichystali v spolupráci s Dopravným podnikom Bratislava, a.s. zážitkovú jazdu historickým trolejbusom.

Trolejbusom sa môžete odviesť z centra mesta Bratislavy na Bratislavský hrad a cez prvú nedeľu v mesiaci navštíviť zadarmo Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava.

Počas prvých nedieľ v júli a auguste (1.7. a 5.8.) budú mať návštevníci výstavy okrem bezplatného vstupu na výstavu možnosť odviezť sa historickým československým trolejbusom Škoda 9 TrHT #53 na príležitostnej linke H15, ktorá bude premávať okolo Hradu po trase:

  • Búdková – Mudroňova – Hrad – Palisády – Hodžovo námestie – Kollárovo námestie – Ul. 29. augusta – Cintorínska – Nemocnica sv. Michala a späť.

Odchody trolejbusu budú v hodinovom intervale

Električkou na Československo

V rámci projektu Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava sme pre vás prichystali v spolupráci s Dopravným podnikom Bratislava, a.s. a Klub priateľov mestskej hromadnej a regionálnej dopravy, o. z. zážitkovú jazdu historickou električkou.

Počas júlových a augustových víkendov (od 1.7. do 26.8.) bude centrom mesta premávať historická československá električka ČKD Tatra K2 #317 po okružnej trase:

  • Jesenského (historická budova SND) – Nám. SNP – Obchodná – Blumentál – Vazovova – Krížna – Špitálska – Nám. SNP – Kapucínska – tunel – nábrežie – Mostová – Jesenského (historická budova SND).

Odchody z Jesenského budú vždy v sobotu a v nedeľu v hodinovom intervale od 10:00 do 17:00. Počas jázd s odchodmi o 14:00, 15:00 a 16:00 budú v električke aj sprievodcovia z Klubu priateľov mestskej hromadnej a regionálnej dopravy, ktorí cestujúcim porozprávajú o kľúčových miestach Bratislavy, ktoré formovali históriu Československa.

Zastávka Hrad obsluhovaná linkami 203 207 N47 by mala byť počas letných mesiacov dočasne premenovaná na Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava.

FB podujatie: https://www.facebook.com/events/2044673499129250/

Soutěž Hledáme předmět s příběhem už zná své vítěze!

Soutěž s názvem Hledáme předmět s příběhem, kterou uspořádalo Národní muzeum a Slovenské národné múzeum v rámci Česko-slovenské / Slovensko-české výstavy pořádané při příležitosti 100. výročí založení Československé republiky, už zná své vítěze. Soutěž byla určena široké veřejnosti a celkem bylo za českou stranu přihlášeno 30 předmětů, přičemž ty vítězné se stanou součástí unikátní výstavy.

Smyslem soutěže bylo probudit u veřejnosti zájem o československé dějiny a prostřednictvím předmětů s příběhem konkrétních jedinců dát společnému soužití  Čechů a Slováků v jednom státě osobní rozměr. Tyto předměty pak mohou nejen obohatit muzejní sbírky, ale stanou se také unikátními exponáty, které budou prezentovány veřejnosti  v Praze v rámci Česko-slovenské / Slovensko-české výstavy.

Do soutěže bylo přihlášeno na 30 předmětů, z nichž řada je reprezentanty celých souborů a právě díky své komplexnosti mají vysokou historickou a pro své majitele i osobní hodnotu. O to výjimečnější je, že jejich majitelé dali svolení se zapůjčením těchto osobních pokladů, které díky tomu mohou obdivovat všichni návštěvníci výstavy.

Autorský tým vybral pro českou část výstavy 24 předmětů, z nichž ještě šest zvolil jako ty nejzajímavější. Jedná se o soubor předmětů českých učitelů Kozákových, kteří ve 30. letech učili ve slovenských Levicích, vysoustruženou minci do znaku Československa v roce 1938, tabatěrku se znakem prvorepublikového Československa, košili z koncentračního tábora, dále pak šaty, ve kterých vyhrála zpěvačka Zdenka Lorencová soutěž Bratislavská lyra a v neposlední řadě ručně vyráběný vánoční řetěz používaný k oslavám v ghettu Terezín.

Majitelé šestice předmětů získají publikaci Velká kniha Národního muzea, volný vstup do všech objektů Národního muzea pro jednu osobu platící do 1. 6. 2019 a po otevření Česko-slovenské / Slovensko-české výstavy v Praze budou všichni pozváni na speciální komentovanou prohlídku výstavou, při níž se setkají s členy autorského týmu. Všem, kdo se do soutěže zapojili, zašleme jako drobné poděkování čestné vstupenky, které mohou využít pro návštěvu kteréhokoli z objektů Národního muzea.

 

 

Všechny příběhy naleznete na www.cesko-slovensko.eu.

Na Bratislavském hradě byla zahájena Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava k 100. výročí založení Československa

Na Bratislavském hradě byla dne 26. dubna slavnostně otevřena unikátní výstava s názvem Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava, kterou zahájili prezident Slovenské republiky Andrej Kiska a premiéři obou zemí Peter Pellegrini a Andrej Babiš. Na ploše o rozloze zhruba 1400 m² mapuje život Čechů i Slováků ve společném státě, ukazuje úspěchy a radostné momenty, ale též krize a těžké chvíle vzájemného soužití.

Návštěvníci budou mít od 27. dubna 2018 možnost obdivovat více než 2000 zajímavých předmětů zapůjčených z mnoha spolupracujících institucí. Výstava je součástí akcí k připomenutí významného výročí naší státnosti a vznikla na základě dohody vlád České a Slovenské republiky. Ve stejné podobě bude prezentována veřejnosti 28. října 2018 v Praze v nově opravené Historické budově Národního muzea.

Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava poukazuje na důležité politické a kulturní osobnosti, které přetvářely svou dobu a vývoj společnosti. Jejím cílem však není jen líčit významné politické momenty v dějinách Československa, ale věnovat se i mnoha dalším oblastem, které utvářely společný stát a ovlivňovaly životy jeho obyvatel. Pamětníkům má připomenout, jaký byl život v Československu, mladším generacím si klade za cíl vysvětlit smysl jeho existence a seznámit je s jeho dějinami. A to například prostřednictvím skutečných příběhů lidí žijících v tehdejším společném státě.

„Češi a Slováci nehledí a ani nemohou hledět na společné dějiny stejnýma očima. Prožili jsme spolu bouřlivé 20. století – vítězství, prohry, radostné chvíle i okamžiky tragédií.  V našem soužití bylo i mnoho neshod a kritických momentů, přesto bylo Československo úspěšným a světově unikátním projektem, včetně rozchodu, po kterém oba národy žijí samostatně, ale přesto tak trochu stále spolu. Připravit společně výstavu o našem společném století byl proto velký úkol i výzva zároveň. Doufám, že se nám to povedlo a důstojně tak nejen přispějeme k oslavám 100. výročí od založení Československa, ale i vysvětlení toho v čem byly, jsou a doufám, že i budou vztahy obou našich národů unikátní a výjimečné,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

„Společný výstavní projekt Slovenského národného múzea a českého Národního muzea vypráví fascinující příběh jednoho státu. Státu, který si na začátku musel vydobýt své místo nejen diplomaticky, ale i vojensky, ekonomicky a kulturně. Zrodil se na troskách Evropy po první světové válce, zažil období růstu i úpadku, útrapy války i období míru. Celá výstava je koncipována jako vyprávění tohoto příběhu. Obzvláště nás těší množství exponátů, které se podařilo shromáždit, a to nejen ze Slovenska a Česka, ale i od partnerů z Francie, Německa a Spojených států amerických,“ dodává k tomu Branislav Panis, generální ředitel Slovenského národného múzea.

Výstava se skládá celkem z patnácti témat, které ukazují bohatou škálu dějin Československa ve 20. století. Na téměř 2000 předmětech je ukázána proměna politiky, umění, architektury, volnočasových aktivit, průmyslu, armády a dalších oblastí, které byly důležitou součástí vývoje Československa. Na jednu stranu návštěvníci uvidí naprosto unikátní předměty jako první československý zákon, pero Matúša Duly, kterým podepsal Martinskou deklaraci, bundu M. R. Štefánika, kterou měl na sobě oblečenou v den své smrti, prezidentské dekrety Edvarda Beneše, psací stroj Gustáva Husáka, osobní předměty Kubiše a Gabčíka, zlatou růži, kterou daroval papež Jan Pavel II. velehradské bazilice v roce 1985 nebo první československou zlatou olympijskou medaili B. Šupčíka ze šplhu z roku 1924. Na druhou stranu zde však budou prezentovány i předměty spjaté s každodenním životem běžných občanů. Nostalgicky zavzpomínat mohou příchozí například nad balíčkem, který dostávali vojáci základní služby při svém nástupu, oranžovou plastovou Tatrou, domácími spotřebiči nebo výrobky značek ETA, JAWA, Tesla či Favorit.

Originální dokumenty poprvé ve Slovenské i České republice

Národnímu muzeu a Slovenskému Národnímu muzeu za spolupráce s ministerstvy kultury a zahraničních věcí obou států se podařil mimořádný diplomatický úspěch. Poprvé budou mít návštěvníci ve Slovenské i České republice možnost pohromadě spatřit soubor originálních dokumentů, které osudově ovlivnily naše dějiny. Pittsburskou dohodu, která položila základy soužití Čechů a Slováků ve společném státě, Československé ratifikace mírových smluv z Versailles, Saint Germain a Trianonu, které umožnily vznik společného státu a Mnichovskou dohodu, Vídeňskou arbitráž a tzv. Deklaraci Hácha – Hitler, které naopak existenci společného státu ukončily.

Česko-slovenské osudy a předmět s příběhem

Součástí výstavy budou i osudy „obyčejných“ lidí, které ovlivnila existence Československa. Bez něj by se nikdy vojáci z Čech nedostali na Slovensko a zde nezaložili své rodiny, o čemž vypovídá například příběh pana Rybáře z Martina. Slováci by nikdy v rámci povinných kvót nepřijeli do Prahy a zde se nevěnovali výstavbě v Praze tak, jako tomu bylo v případě rodiny Halukové z Prahy a nezúčastnili by se cvičení na spartakiádě, na což poukazuje příběh paní V. Pavlíkové z východního Slovenska. Nejen tyto osudy budou prezentovány v „telefonních“ budkách na základě videohovorů.

Obyvatelé Česka a Slovenska se do výstavy zapojili i svou účastí na výzvě Předmět s příběhem. Návštěvníci tak budou mít možnost na této výstavě obdivovat vybrané darované předměty s nejzajímavější československou minulostí. Jedním z nich je například prapor, který vyšila paní Ludovika Lacková z Ružomberku. Inspirovalo ji setkání českých a slovenských politiků v Luhačovicích v létě roku 1918 a jejich projevy o společném státě. Proto slíbila, že vyšije prapor, který dokončila na podzim téhož roku. Na lidovém shromáždění 8. prosince 1918, které do Ružomberku svolala Slovenská národní rada, ho pokřtil Andrej Hlinka a Juraj Janoška.

Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava nezapomíná ani na dětského návštěvníka, který si může zahrát na malého detektiva a hledat stopy ze života fiktivní postavy Jozefa Nováka, díky čemuž pozná hravou formou významné momenty Československa.

Projekt 100 let Československa v naší škole už zná své vítěze

Národní muzeum a Slovenské národné múzeum připravilo v rámci Česko-slovenské a Slovensko-české výstavy pořádané při příležitosti 100. výročí založení Československé republiky soutěžní vzdělávací aktivitu pro žáky 2. stupně základních a středních škol z České a Slovenské republiky 100 let Československa v naší škole aneb Rodino, vyprávěj! Výsledky byly vyhlášeny symbolicky 28. března na Den učitelů.

Cílem projektu bylo přiblížit žákům moderní dějiny našeho státu a připomenout jim významné okamžiky, které ve 20. století formovaly náš národ a dosud tvoří naše historické vědomí. Žáci byli prostřednictvím komplexní metodiky vedeni k navázání mezigeneračních rozhovorů v rodinách a jejich zpracování v rámci školních výstav, které obohatili o předměty získané nejen doma, ale často i v širším komunitním prostředí škol.

Do projektu se v České republice zapojilo 20 základních a 7 středních škol. Z hlediska přihlášených kolektivů se jedná o 52 kolektivů základních škol a 10 středních škol s téměř 1000 přihlášenými žáky. Vedle základních škol, které převládaly, se zapojila víceletá i čtyřletá gymnázia a střední odborné školy.

Slovenskou republiku reprezentovalo 5 základních škol a 7 středních škol a gymnázií. Celkem se tedy v rámci 12 kolektivů účastnilo soutěže 400 žáků.

V rámci projektu vznikly krásné výstavy zaměřené na různá období 20. století. Zapojené školy vycházely z genia loci svých obcí, což činilo každou jednotlivou výstavu jedinečným odrazem života v daném místě.

Ke dni 28. 3. 2018 je za Českou republiku vyhlášen vítěz, kterým se se svou výstavou Retro aneb Co prarodiče málem vyhodili stala kvarta Gymnázia Karla Čapka v Dobříši, jejíž žáci připravili výstavu v prostorách dobříšského muzea. Žákům se podařilo zapojit celé rodiny a vytvořit v prostoru výstavy příjemné prostřední, kam mohli návštěvníci usednout do křesel, přečíst si knihu, zaposlouchat se do dobové hudby a aktivně využívat exponáty. Žáci připravili k výstavě i vlastní webové stránky www.retrovystava.webnode.cz.

Žákyně kvarty Gymnázia Karla Čapka v Dobříši při dokončování instalace výstavy Retro aneb Co prarodiče málem vyhodili. Foto Š. Musilová

Několik škol získalo zvláštní ocenění poroty, ve kterých se zohledňovala například originalita koncepce výstavy nebo schopnost vyvolat v návštěvnících silný emocionální zážitek.

Žákyně 8. třídy Masarykovy základní školy Lubenec při zahájení školní výstavy. Foto J. Michalcová
Žáci 8. třídy Masarykovy základní školy Lubenec při zahájení školní výstavy. Foto J. Michalcová

Za Slovensko zvítězil kolektiv Gymnázia Malacky, jehož výstava porotu zaujala především svou koncepcí a způsobem zpracování popisků k předmětům s příběhem.

Vítězné školní kolektivy z České a Slovenské republiky se společně setkají v červnu tohoto roku na Slovensko-české výstavě v Bratislavě, kde je čekají dva dny plné workshopů tematicky zaměřených na historii Československa a navštíví Slovensko-českou výstavu na Bratislavském hradě.

Všechny zapojené soutěžní kolektivy z České republiky obdrží poštou poukázku na libovolný lektorovaný edukační program v kterémkoli objektu Národního muzea, dle aktuální nabídky zdarma.


Zvláštní ocenění získali:

žáci 8. ročníku Masarykovy základní školy v Lubenci za ojedinělou sbírku dobového oblečení a jeho prezentaci při vernisáži

žáci 9.A Základní školy Petra Bezruče 2000 v Žatci za emocionálně nejsilnější zážitek z výstavy

žáci 9.B Základní školy Petra Bezruče 2000 v Žatci za koncepci výstavy a zapojení principu hands-on do výstavy

žáci 8.A 22. základní školy v Plzni za terénní výzkum srovnávající minulost a přítomnost místa

žáci Základní školy Zámecká v Litomyšli za nejoriginálnější autorskou hudební skladbu vytvořenou k projektu „100 let Československa na ZŠ Zámecká“

žáci 8.B Fakultní školy Pedagogické fakulty UK, Slovenská, Praha 2 za nejpůsobivější zapojení prvků dramatické výchovy do prezentace výstavy

žáci 8.A a 8.B Základní školy Opava, Boženy Němcové za unikátní videoprezentaci školní výstavy

žáci kvinty Gymnázia Frýdlant za nejlepší aranžérské zpracování 3D předmětů

žáci 2. C Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži za zpracování příběhů do multimediálních prezentací a jejich využití při vernisáži výstavy

žáci 1. ročníku Střední školy průmyslové, hotelové a zdravotnické v Uherském Hradišti za kvalitní práci při zpracování exponátů do výstavy


Kompletní přehled fotografie školních výstav naleznete zde.

V Nové budově Národního muzea proběhly první besedy s pamětníky

V rámci doprovodného programu k Česko-slovenské / Slovensko-české výstavě proběhly v Národním muzeu první dvě besedy žáků základních a středních škol s pamětníky připravené ve spolupráci s Živou pamětí.

První z nich byla věnovaná únorovým událostem roku 1948. S příčinami a průběhem únorových událostí žáky seznámil historik Martin Jelínek a o svých životních zkušenostech hovořil pamětník Lumír Tuček, rodák z pohraniční obce Hrobčice, který se po Mnichovu 1938 přestěhoval s rodinou do Prahy, kde byl za druhé světové války nasazen na nucené práce. Únor 1948 zažil jako 21letý mladík, zaměstnaný v továrně v Ústí nad Labem.

Další beseda na téma druhé světové války a života v koncentračních táborech proběhla 14. března. Historické souvislosti žákům zprostředkoval Mgr. Ondřej Štěpánek, na jehož přednášku navázala svým životním příběhem akademická malířka paní Helga Hošková, která čelila čtyři roky útrapám v koncentračních táborech Terezín, Osvětim a Mauthausen. Její příběh v absolutní tichosti vyslechlo na 150 žáků, kteří v rámci diskuse zahrnuli paní Hoškovou mnoha otázkami. Svůj příběh ilustrovala kresbami, které malovala jako 12 až 16letá v koncentračním táboře Terezín a bezprostředně po svém návratu domů. Po ukončení obou besed žáci i učitelé využili příležitosti a pohovořili s pamětníky dlouhé minuty osobně.

Mnichovská dohoda, Protokol Hácha – Hitler a další unikáty budou vystaveny na Česko-slovenské/Slovensko-české výstavě

Poprvé v historii bude v České a Slovenské republice k vidění soubor originálních dokumentů, které sehrály zásadní roli v dějinách Československa a osudech jeho obyvatel. Národnímu muzeu a Slovenskému národnímu muzeu se za pomoci Ministerstva kultury ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva kultury SR podařilo získat souhlas Spolkové republiky Německo, Spojených států amerických a Francie se zapůjčením originálů Mnichovské dohody, Pittsburské dohody, československých ratifikací smluv z Versailles, Saint-Germain a Trianonu, Vídeňské arbitráže a tzv. Protokolu Hácha – Hitler. Jedná se o mimořádný diplomatický úspěch. Všechny dokumenty budou prezentovány v Bratislavě i v Praze na Česko-slovenské/Slovensko-české výstavě, kterou připravují národní muzea obou zemí u příležitosti 100. výročí vzniku společného státu Čechů a Slováků.

Všechna práva vyhrazena – fotografie je majetkem Politického archivu Ministerstva zahraničních věcí, Berlín, SRN. Bez výslovného souhlasu majitele není možné fotografii jakkoliv užívat.

„Jedná se o fantastický mezinárodní úspěch. Takto rozsáhlý soubor klíčových dokumentů k moderním českým a slovenským dějinám nemělo Národní muzeum ještě nikdy šanci vystavovat. Jedná se jistě o úžasné obohacení připravované Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy a krásný dárek Národnímu muzeu k jeho 200. narozeninám. Rád bych na tomto místě poděkoval kolegům z Německa, Francie i USA a samozřejmě i ze Slovenska za jejich vstřícnost a pomoc,“ říká Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea.

„Získať na výstavu tak dôležité a ikonické predmety, ako sa podarilo Slovenskému národnému múzeu v Bratislave a Národnímu muzeu v Prahe, je možné považovať určite za veľký úspech. Na základe týchto dokumentov vznikali a zanikali štáty, milióny obyvateľov sa v jednej chvíli stáli obyvateľmi iných štátov, a žiaľ na niektorých mali aj fatálne dôsledky. Výstava o dejinách Československa bude určite obohatená a návštevník bude môcť na vlastné oči vidieť dokumenty, o ktorých sa tak často hovorí. Treba však povedať, že tento muzejný úspech by nebol možný bez pomoci, ochoty a podpory, a aj lobingu našich partnerov na Slovensku, Čechách, Francúzsku, Nemecku a USA. Naozaj im všetkým úprimne ďakujeme,“ dodává Branislav Panis, generální ředitel Slovenského národního muzea.

Z USA, SRN a Francie budou zapůjčeny tyto dokumenty:

Pittsburská dohoda
Dohoda, kterou 31. května 1918 (přestože je na dokumentu datum 30. května 1918) v americkém Pittsburghu podepsali zástupci Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků s Tomášem G. Masarykem, který také text dohody při své návštěvě USA zformuloval. Základem dohody byl souhlas výše zmíněných stran se spojením Čechů a Slováků v budoucím společném státě. V rámci dohody mělo mít Slovensko samostatnou státní správu, parlament a soudnictví. Jedná se o klíčový dokument pro vznik společného státu Čechů a Slováků.
Zapůjčeno: Senator John Heinz History Center, Pittsburgh, USA

Ratifikační smlouvy z Versailles, Saint-Germain a Trianonu
Tři exempláře smluv versailleského systému, kterými zástupci Československa přijímají jejich výsledky. Každá z ratifikačních smluv obsahuje výsledek dohod s poraženými státy, tzn. s Německem (Versailleská smlouva), Rakouskem (Smlouva ze Saint-Germain) a Maďarskem (Trianon), které svým podpisem ratifikují Tomáš G. Masaryk a Edvard Beneš.
Zapůjčeno: Francouzský diplomatický archív, Paříž, Francie

Mnichovská dohoda
Dohoda byla podepsána 29. září 1938 v Mnichově zástupci Německa (Adolf Hitler), Itálie (Benito Mussollini), Francie (Édouard Daladier) a Velké Británie (Neville Chamberlain) a jejím obsahem je dohoda těchto mocností o odstoupení pohraničních území Československa Německu. Ve svých dodatcích diktuje Československu i odstoupení části území Polsku a Maďarsku. Československo nebylo k projednávání ani podpisu této dohody přizváno.
Zapůjčeno: Politický archiv Ministerstva zahraničních věcí, Berlín, SRN

Vídeňská arbitráž
Výsledek jednání o maďarsko-československé hranici, které probíhalo do 2. listopadu 1938 ve vídeňském Belvederu. Protokol podepsali zástupci Německa, Itálie, Maďarska a Československa. Československo muselo odstoupit značná území jižního a východního Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Arbitráže byly vyvolány jako důsledek mnichovské dohody.
Zapůjčeno: Politický archiv Ministerstva zahraničních věcí, Berlín, SRN

Protokol Hácha – Hitler  
Originál dokumentu podepsaného v Berlíně 15. března 1939, na jehož základě prezident Československa (Emil Hácha) a ministr zahraničí (František Chvalkovský) dávají osud území a obyvatelstva Čech a Moravy pod ochranu Německé říše a zajišťují, že okupace českého území proběhne bez odporu místního obyvatelstva a armády. Za Německo protokol podepsal ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop. Prezident Hácha podepsal dokument až po dlouhém tvrdém nátlaku a vyhrožování ze strany Adolfa Hitlera a dalších nacistických představitelů. Několik hodin poté německá armáda obsadila území Čech, Moravy a Slezska. Emil Hácha se večer 15. března 1939 vrátil do již okupované Prahy, kde ho na Pražském Hradě očekával Adolf Hitler.
Zapůjčeno: Politický archiv Ministerstva zahraničních věcí, Berlín, SRN

Všechny dokumenty budou v České i Slovenské republice vystavovány a převáženy za mimořádných bezpečnostních opatření.

Prodloužení soutěže pro jednotlivce „Hledáme předmět s příbehem“

Soutěž „Hledáme předmět s příběhem“ zaznamenala těsně před svým plánovaným ukončením 31. 1. 2018 zvýšený zájem z řad veřejnosti. Pořadatelé proto prodlužují dobu konání soutěže, a to do 28. 2. 2018, tedy o jeden měsíc.

Nový termín ukončení platí pro Slovenskou i Českou republiku.

K vyhodnocení soutěže dojde v březnu 2018.