Originál Charty 77

Charta 77 byla sepsána kritiky československého státního zřízení období normalizace jako dokument, který poukazuje na porušování mezinárodních dohod o občanských právech, kterou Československo přijalo na základě výsledků Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a která vstoupila v platnost v ČSSR v roce 1976.

Více...


Bankovka, 100-koruna, slovenský kolok, 1961

V roku 1959 bola vyhlásená verejná súťaž na novú 100-korunu. Profesionálny vojak František Heřman (1920–?) vyhotovil návrh počas vojenskej služby v Tábore a zaslal ho pod menom „Táborita“.  Z 38 návrhov však porotu neoslovil ani jeden.

Více...


Pamětní listina pro Edvarda Beneše při prezidentské volbě 19. června 1946 (Jaroslav Benda, František Staněk)

Pamětní listiny pro nově zvolené československé prezidenty vznikly již v roce 1935 (Edvard Beneš) a také v roce 1938 (Emil Hácha). Pro novou volbu E. Beneše v roce 1946 byla zhotovena honosná pergamenová listina pečetěná státní pečetí ČSR.

Více...


Ústava Slovenskej republiky, 1992

Dňa 1. septembra 1992 o 22.26 hod. schválili poslanci Slovenskej národnej rady 114 hlasmi vládny návrh Ústavy Slovenskej republiky.

Více...


Medaile k dokončení stavby chrámu svatého Víta 1929

Autorem zlaté medaile je sochař a medailér Josef Šejnost. Medaili vytvořil k tisíciletému výročí smrti sv. Václava, proto je na aversu medaile vyobrazen tento český patron.

Více...


Okuliare Alexandra Dubčeka

Tvár a osobnosť Alexandra Dubčeka (1921–1992) sa spája s reformnými zmenami v Česko-Slovensku v januári až auguste 1968 známymi aj ako Pražská jar. Presvedčenie celoživotného komunistu výrazne poznamenala angažovanosť v straníckej rehabilitačnej komisii, ktorá na začiatku 60. rokov prehodnocovala politické procesy s komunistami z prvej polovice 50. rokov 20. storočia.

Více...


Zlatá růže

Zlatou růži historicky uděluje papež jako zvláštní vyznamenání osobnostem, chrámům, městům či vládám pro jejich katolický charakter a loajalitu ke Svatému stolci. V současné době je výhradně udělována místům. V České republice toto vyznamenání mají pouze dvě lokality – Katedrála sv. Víta na Pražském hradě a velehradská bazilika.

Více...


Jan Hála (1890–1959), Z kostola, 1932

Pôvodom český výtvarník Jan Hála patrí k umelcom, ktorí prevažnú časť svojho života prežili na Slovensku. Maliarstvo študoval najskôr v súkromnej maliarskej škole Ferdinanda Engelmüllera (1867–1924) v Prahe.

Více...


Prostřelená přilba z pražského povstání 1945

Německá přilba pro protivzdušnou obranu, civilní varianta bez vzorového označení. Na obou bocích jsou obtisky s větším znakem Protektorátu Čechy a Morava. Takto označené přilby používal protektorátní Luftschutz, Liuftschutzpolizei, Feuerschutzpolizei a pravděpodobně i protektorátní policejní prapory. Vzhledem k typu zvonu přilby je toto s největší pravděpodobností Luftschutzpolizei.

Více...


Zástava „Združenia Slovenských dobrovoľníkov”

Ústredným motívom zástavy „Združenia Slovenských dobrovoľníkov“ je vyobrazenie Mohyly na Bradlom s čestnou strážou (česko-slovenskí legionári v rôznych uniformách). Vrch Bradlo je súčasťou Myjavskej pahorkatiny a je nad cestou medzi mestom Brezová pod Bradlom a Košariskami. Pod týmto motívom sú roky 1914, 1917, 1918, 1919, 1920 a 1921. Medzi rokmi 1918 a 1919 je dátum 28.–30. X. 1918 a heslo „Za vlast a slobodu“, pod ktorým sa nachádza vlajka Česko-Slovenska s nápisom: „Rovnosť, volnosť, braterstvo“. V pravej časti sa nachádza heslo: „Svornosť jednota a láska k vlasti je odkaz náš!“. Vľavo je heslo: „Vernosť, družnosť, junáctvo, udatnosť sú príkazy naše!“ V spodnej časti lícnej strany sú znaky USSD Bratislava („Sdruženie slovenských dobrovoľníkov ústredie Bratisl“), Skalice z r. 1844 a Trnavy. „Vďaka mestám Bratislave, Skalici Slov., Malackám, Trnave, Vrbovemu, Okr. Výboru v Piešťanoch a obciam Krakovany, Stráže n./V. a Trebatica“.

Více...


Soubor kraslic reflektující vznik Československé republiky

Pohnuté emoce spojené se vznikem Československé republiky se otiskly do nejrůznějších rovin kulturně-společenského života a ani tradiční kultura nebyla výjimkou.
Není tedy nijak překvapivé, že manifestace tohoto nadšení nacházíme na tak populárních a hojně rozšířených artefaktech, jako jsou kraslice.

Více...


Zlatá medaila Ondreja Nepelu

Náš najznámejší krasokorčuliar Ondrej Nepela korunoval svoje snaženie na zimnej olympiáde v japonskom Saporre, ktorá sa uskutočnila vo februári 1972. Jednalo sa o prvé olympijské hry, ktoré sa konali na ázijskom kontinente, ktorých sa zúčastnilo 1106 športovcov z 35 krajín sveta.

Více...


Standarta pro prvního prezidenta Československa T. G. Masaryka

Standartu, která je uložena ve sbírce Národního muzea, dostal první československý prezident T. G. Masaryk k sedmdesátým narozeninám darem od občanů ze svého rodného Hodonína. Ručně ji vyšily ženy z rodiny Pechů. Delegace města Hodonína, která prezidentovi přijela poblahopřát, mu ji předala v den jeho narozenin, 7. března 1920. Vzhledem k tomu, že oficiální prezidentská standarta v té době ještě nebyla vyrobena, vlála tato „neoficiální“ krátký čas nad Hradem. Poté byla umístěna v jedné z reprezentačních místností s oznámením „Dar hodonínských občanů velkému synu“. Po smrti T. G. Masaryka pak byla vrácena rodině Pechů. V období okupace byla zakopána na pozemku rodiny.

Více...


Liptovská rezolúcia

Rezolúcia zhromaždenia, ktoré sa konalo v Liptovskom Mikuláši 1. mája 1918, je politickou proklamáciou slovenskej politickej reprezentácie na sklonku prvej svetovej vojny.

Obsahuje aktuálne politické požiadavky, napr. uzavretie mieru, uznanie práva národov Rakúsko-Uhorska na sebaurčenie, zavedenie všeobecného rovného a tajného volebného práva, slobodu slova, tlače a zastavenie cenzúry slovenskej tlače. Po prvýkrát je tu verejne prednesená požiadavka slovenskej politickej reprezentácie vytvoriť spoločný československý štát.

Více...


První zákon československého státu

Rukopis prvního zákona byl Národním muzeem zakoupen v roce 1971 z antikvariátu v Karlově ulici a je uložen v osobní pozůstalosti Aloise Rašína v Archivu Národního muzea pod inv. č. 814. Vzhledem ke svému významu je zapsán jako archivní kulturní památka číslo 62. Ostatní písemnosti Aloise Rašína věnovala o rok později do archivu vdova po Rašínově synu Ladislavovi Marie Rašínová. Zda byl jejich součástí původně i První zákon, či jej uschoval pro další generace František Soukup, jak to sám připsal na přední stranu dokumentu, je již dnes zřejmě nerozluštitelným tajemstvím.

Více...

Exponát měsíce