Píše se rok 1988 a blíží se konec školního roku. Naše třída 8. B jede na týdenní výměnný školní pobyt na Slovensko do města Poprad-Tatry. Jejich žáci pro změnu jeli k nám. Čeká nás týdenní poznávání a putování po vrcholcích hor. Při návštěvě PRIORu na Štrbském Plese se stal zázrak. Mají tam k zakoupení železniční transformátor FZ1 z NDR od firmy PIKO, který je u nás těžko k sehnáni. Ani ve specializované prodejně DTM v Praze se nedá sehnat. Co na tom, že váží bezmála 2 kg a že nás čeká túra po horách. Za poslední peníze z kapesného ho kupuji. Nastal můj splněný sen, konečně ho mám! Srdce železničního modeláře je spokojené. Dodnes je funkční a železničnímu modelářství se věnuji stále. Jedno vím však určitě, co budu živ, tak tento transformátor neprodám. Mám na jeho pořízení vřelé vzpomínky, i když poněkud bolestné, neboť se tenkrát hodně pronesl.

Pavel Petr, Letohrad

Železniční transformátor FZ1

Můj děda – truhlář (Maďar ze slovensko-maďarského pomezí) si po havárii Messerschmittu na poli za jeho chalupou udělal z jeho plechu lopatku na hobliny. Jsem jediný na světě, kdo má z Messerschmittu lopatku!

Štěpán Benyovszky, Květnice

Lopatka z Messerschmittu

Lopatka z Messerschmittu

Lopatka z Messerschmittu

Lopatka z Messerschmittu

Kniha patřila nádherné, dnes málo známé knihovně kláštera Panny Marie Sněžné v Praze zvané též “malý Strahov”, která byla založena roku 1678. Po státním zásahu v letech 1949-1950 byla část knih zapálena na hranici u Jungmannova náměstí. Veřejnost byla tak pobouřena, že se od této praktiky upustilo, ale ničilo se dál – přemístěním knih do plesnivých prostor (například se to týkalo i části Masarykovy knihovny). Knihy vypůjčené z církevní knihovny nebylo komu vrátit. Kniha “Vývoj a význam úcty svatováclavské v Čechách” je z roku 1879 a kulaté razítko nese nápis: Kongregace Mariánská, Sacré-Coeur. Další knihy jsou dokonale obalené v modrém balícím papíru, dnes to nikdo neumí a neexistuje ani ten modrý papír.

Růžena Housková, Praha

Zachráněná kniha z klášterní knihovny "malý Strahov"

Obraz dostal můj děda od autora, kterým byl starší bratr akademického malíře Oldřicha Blažíčka. Obraz byl používán během 2. světové války Církví československou husitskou při tajných obřadech, které se konaly v místním kině, kde můj strýc dělal promítače.

Josef Špaček, Veverská Bítýška

Detail obrazu Upálení Mistra Jana Husa