Okuliare Alexandra Dubčeka

Tvár a osobnosť Alexandra Dubčeka (1921–1992) sa spája s reformnými zmenami v Česko-Slovensku v januári až auguste 1968 známymi aj ako Pražská jar. Presvedčenie celoživotného komunistu výrazne poznamenala angažovanosť v straníckej rehabilitačnej komisii, ktorá na začiatku 60. rokov prehodnocovala politické procesy s komunistami z prvej polovice 50. rokov 20. storočia.

Více...


Zlatá růže

Zlatou růži historicky uděluje papež jako zvláštní vyznamenání osobnostem, chrámům, městům či vládám pro jejich katolický charakter a loajalitu ke Svatému stolci. V současné době je výhradně udělována místům. V České republice toto vyznamenání mají pouze dvě lokality – Katedrála sv. Víta na Pražském hradě a velehradská bazilika.

Více...


Jan Hála (1890–1959), Z kostola, 1932

Pôvodom český výtvarník Jan Hála patrí k umelcom, ktorí prevažnú časť svojho života prežili na Slovensku. Maliarstvo študoval najskôr v súkromnej maliarskej škole Ferdinanda Engelmüllera (1867–1924) v Prahe.

Více...


Prostřelená přilba z pražského povstání 1945

Německá přilba pro protivzdušnou obranu, civilní varianta bez vzorového označení. Na obou bocích jsou obtisky s větším znakem Protektorátu Čechy a Morava. Takto označené přilby používal protektorátní Luftschutz, Liuftschutzpolizei, Feuerschutzpolizei a pravděpodobně i protektorátní policejní prapory. Vzhledem k typu zvonu přilby je toto s největší pravděpodobností Luftschutzpolizei.

Více...


Zástava „Združenia Slovenských dobrovoľníkov”

Ústredným motívom zástavy „Združenia Slovenských dobrovoľníkov“ je vyobrazenie Mohyly na Bradlom s čestnou strážou (česko-slovenskí legionári v rôznych uniformách). Vrch Bradlo je súčasťou Myjavskej pahorkatiny a je nad cestou medzi mestom Brezová pod Bradlom a Košariskami. Pod týmto motívom sú roky 1914, 1917, 1918, 1919, 1920 a 1921. Medzi rokmi 1918 a 1919 je dátum 28.–30. X. 1918 a heslo „Za vlast a slobodu“, pod ktorým sa nachádza vlajka Česko-Slovenska s nápisom: „Rovnosť, volnosť, braterstvo“. V pravej časti sa nachádza heslo: „Svornosť jednota a láska k vlasti je odkaz náš!“. Vľavo je heslo: „Vernosť, družnosť, junáctvo, udatnosť sú príkazy naše!“ V spodnej časti lícnej strany sú znaky USSD Bratislava („Sdruženie slovenských dobrovoľníkov ústredie Bratisl“), Skalice z r. 1844 a Trnavy. „Vďaka mestám Bratislave, Skalici Slov., Malackám, Trnave, Vrbovemu, Okr. Výboru v Piešťanoch a obciam Krakovany, Stráže n./V. a Trebatica“.

Více...


Soubor kraslic reflektující vznik Československé republiky

Pohnuté emoce spojené se vznikem Československé republiky se otiskly do nejrůznějších rovin kulturně-společenského života a ani tradiční kultura nebyla výjimkou.
Není tedy nijak překvapivé, že manifestace tohoto nadšení nacházíme na tak populárních a hojně rozšířených artefaktech, jako jsou kraslice.

Více...


Zlatá medaila Ondreja Nepelu

Náš najznámejší krasokorčuliar Ondrej Nepela korunoval svoje snaženie na zimnej olympiáde v japonskom Saporre, ktorá sa uskutočnila vo februári 1972. Jednalo sa o prvé olympijské hry, ktoré sa konali na ázijskom kontinente, ktorých sa zúčastnilo 1106 športovcov z 35 krajín sveta.

Více...


Standarta pro prvního prezidenta Československa T. G. Masaryka

Standartu, která je uložena ve sbírce Národního muzea, dostal první československý prezident T. G. Masaryk k sedmdesátým narozeninám darem od občanů ze svého rodného Hodonína. Ručně ji vyšily ženy z rodiny Pechů. Delegace města Hodonína, která prezidentovi přijela poblahopřát, mu ji předala v den jeho narozenin, 7. března 1920. Vzhledem k tomu, že oficiální prezidentská standarta v té době ještě nebyla vyrobena, vlála tato „neoficiální“ krátký čas nad Hradem. Poté byla umístěna v jedné z reprezentačních místností s oznámením „Dar hodonínských občanů velkému synu“. Po smrti T. G. Masaryka pak byla vrácena rodině Pechů. V období okupace byla zakopána na pozemku rodiny.

Více...


Liptovská rezolúcia

Rezolúcia zhromaždenia, ktoré sa konalo v Liptovskom Mikuláši 1. mája 1918, je politickou proklamáciou slovenskej politickej reprezentácie na sklonku prvej svetovej vojny.

Obsahuje aktuálne politické požiadavky, napr. uzavretie mieru, uznanie práva národov Rakúsko-Uhorska na sebaurčenie, zavedenie všeobecného rovného a tajného volebného práva, slobodu slova, tlače a zastavenie cenzúry slovenskej tlače. Po prvýkrát je tu verejne prednesená požiadavka slovenskej politickej reprezentácie vytvoriť spoločný československý štát.

Více...


První zákon československého státu

Rukopis prvního zákona byl Národním muzeem zakoupen v roce 1971 z antikvariátu v Karlově ulici a je uložen v osobní pozůstalosti Aloise Rašína v Archivu Národního muzea pod inv. č. 814. Vzhledem ke svému významu je zapsán jako archivní kulturní památka číslo 62. Ostatní písemnosti Aloise Rašína věnovala o rok později do archivu vdova po Rašínově synu Ladislavovi Marie Rašínová. Zda byl jejich součástí původně i První zákon, či jej uschoval pro další generace František Soukup, jak to sám připsal na přední stranu dokumentu, je již dnes zřejmě nerozluštitelným tajemstvím.

Více...

Exponát měsíce