Rezolúcia zhromaždenia, ktoré sa konalo v Liptovskom Mikuláši 1. mája 1918, je politickou proklamáciou slovenskej politickej reprezentácie na sklonku prvej svetovej vojny.

Obsahuje aktuálne politické požiadavky, napr. uzavretie mieru, uznanie práva národov Rakúsko-Uhorska na sebaurčenie, zavedenie všeobecného rovného a tajného volebného práva, slobodu slova, tlače a zastavenie cenzúry slovenskej tlače. Po prvýkrát je tu verejne prednesená požiadavka slovenskej politickej reprezentácie vytvoriť spoločný československý štát.

Rezolúcia bola prednesená na ľudovom zhromaždení 1. Mája 1918 v Liptovskom Mikuláši, ktorého zvolávateľom bola slovenská sociálna demokracia. Rukopis rezolúcie po jej nadobudnutí do zbierok SNM podrobil historickej vedeckej analýze V. Zuberec. Podľa Zuberca autorom autentického štvorstranového konceptu rezolúcie bol V. Šrobár, slovenský politik, stúpenec politiky čechoslovakizmu a podporovateľ T. G. Masaryka. Rezolúcia bola korigovaná na prípravnej schôdzi 29. apríla 1918. Na redakcii a doplnkoch sa podieľal aj sociálnodemokratický politik J. Kusenda a tvorivo prispel aj J. Burian. Rukopis rezolúcie zakúpilo SNM v roku 1968 do zbierok vtedajšieho Historického ústavu SNM. Po vyhlásení rezolúcie za národnú kultúrnu pamiatku v roku 1988 bol dokument zaradený do Archívu SNM.

Papier, atrament Slovensko, Liptovský Mikuláš, Máj 1918, 65/1968, H 2797

Pamětní listiny pro nově zvolené československé prezidenty vznikly již v roce 1935 (Edvard Beneš) a také v roce 1938 (Emil Hácha). Pro novou volbu E. Beneše v roce 1946 byla zhotovena honosná pergamenová listina pečetěná státní pečetí ČSR. Autorem kaligrafie byl malíř a grafik Jaroslav Benda, ozdobné schrány s motivem státního znaku klenotník František Staněk. Tito autoři společně po válce vytvořili několik takovýchto reprezentativních objektů – např. Slavnostní adresu pro Akademii věd v Moskvě nebo Slavností adresu města Prahy pro maršála Ivana Koněva. Na listině je patrný autograf tehdejšího předsedy Ústavodárného národního shromáždění Antonína Zápotockého.

Pamětní listina pro Edvarda Beneše při prezidentské volbě 19. června 1946. ANM, fond Edvard Beneš, inv. č. 13.

Pamětní listina pro Edvarda Beneše při prezidentské volbě 19. června 1946. ANM, fond Edvard Beneš, inv. č. 13.

Pamětní listina pro Edvarda Beneše při prezidentské volbě 19. června 1946. ANM, fond Edvard Beneš, inv. č. 13.

Pamětní listiny pro nově zvolené československé prezidenty vznikly již v roce 1935 (Edvard Beneš) a také v roce 1938 (Emil Hácha). Pro novou volbu E. Beneše v roce 1946 byla zhotovena honosná pergamenová listina pečetěná státní pečetí ČSR. Autorem kaligrafie byl malíř a grafik Jaroslav Benda, ozdobné schrány s motivem státního znaku klenotník František Staněk. Tito autoři společně po válce vytvořili několik takovýchto reprezentativních objektů – např. Slavnostní adresu pro Akademii věd v Moskvě nebo Slavností adresu města Prahy pro maršála Ivana Koněva. Na listině je patrný autograf tehdejšího předsedy Ústavodárného národního shromáždění Antonína Zápotockého.

Pamětní listina pro Edvarda Beneše při prezidentské volbě 19. června 1946. ANM, fond Edvard Beneš, inv. č. 13.

Pamětní listina pro Edvarda Beneše při prezidentské volbě 19. června 1946. ANM, fond Edvard Beneš, inv. č. 13.

Pamětní listina pro Edvarda Beneše při prezidentské volbě 19. června 1946. ANM, fond Edvard Beneš, inv. č. 13.

Dňa 1. septembra 1992 o 22.26 hod. schválili poslanci Slovenskej národnej rady 114 hlasmi vládny návrh Ústavy Slovenskej republiky. Tesne pred hlasovaním opustili rokovaciu miestnosť poslanci Maďarského kresťansko-demokratického hnutia a Spolužitia ako protest proti neprijatiu ich pozmeňovacích návrhov k problematike národnostných menšín. Proti zneniu ústavy boli 16 poslanci a štyria sa zdržali hlasovania. O dva dni neskôr bola nová slovenská ústava podpísaná predsedom Slovenskej národnej rady Ivanom Gašparovičom a premiérom Vladimírom Mečiarom v Rytierskej sieni Bratislavského hradu.

Ústava Slovenskej republiky, 1992, MMH 5054, SNM – Múzeum národných rád v Myjave

Autorem zlaté medaile je sochař a medailér Josef Šejnost. Medaili vytvořil k tisíciletému výročí smrti sv. Václava, proto je na aversu medaile vyobrazen tento český patron. Na tak významné jubileum byly v roce 1929 připraveny velké oslavy a jednou z událostí mělo být otevření dostavěného chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Tuto událost připomíná revers medaile. Medaile byla ražena ve zlatě, stříbře a bronzu. Zlatých medailí bylo vyraženo pouze kolem 180 kusů. Ty se vydávaly ve dvou ryzostech – 987 a 750. Medaile s puncem 750 se razily ze soukromého zlata a stříbra.

Medaile k dokončení stavby chrámu svatého Víta 1929 – avers (i. č. Au – K 987, Národní muzeum)

Medaile k dokončení stavby chrámu svatého Víta 1929 – revers

Diskusný večer k augustu ‘68, moderuje Michal Hvorecký

AUGUST `68

Pozývame vás na diskusný večer k udalostiam augusta 1968.

Pozvanie do diskusie prijali Dr. Peter Jašek z Ústavu pamäti národa, Dr. Marek Junek z Národního muzea v Prahe a Dr. Stanislav Sikora z Historického ústavu Slovenskej akadémie vied. Moderátorom večera bude Michal Hvorecký.

Diskutovať budeme na témy politického kontextu Pražskej jari doma a v zahraničí, ohlasy kultúrnej obce doma a v zahraničí, dopad Pražskej jari na slovenskú a českú spoločnosť, osobnosti augusta 1968, rodinné príbehy a i.

Vstup na podujatie je voľný.

21. 08. 2018 o 17.30, SNM-Historické múzeum (Bratislavský hrad), 2. poschodie.

Diskusia je sprievodné podujatie Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava.

Tvár a osobnosť Alexandra Dubčeka (1921–1992) sa spája s reformnými zmenami v Česko-Slovensku v januári až auguste 1968 známymi aj ako Pražská jar. Presvedčenie celoživotného komunistu výrazne poznamenala angažovanosť v straníckej rehabilitačnej komisii, ktorá na začiatku 60. rokov prehodnocovala politické procesy s komunistami z prvej polovice 50. rokov 20. storočia. Postupné uvoľňovanie v kultúrnych a vedeckých sférach (napr. historici otvorili rad dovtedy utajovaných tém), sa prejavilo aj v politike. Začiatkom roka 1968 bol A. Dubček zvolený za prvého tajomníka ÚV KSČ (Ústredného výboru Komunistickej strany Československej). Postupne bola zrušená cenzúra, povolené bolo verejné zhromažďovanie a spolčovanie. Túto „kontrarevolúciu“ zastavili vojská piatich armád Varšavskej zmluvy, ktoré v noci z 20. na 21. augusta 1968 obsadili Česko-Slovensko. A. Dubček bol odsunutý do úzadia spoločenského života. Do politického života sa vrátil po novembri 1989. Stal sa poslancom a predsedom Federálneho zhromaždenia.

Okuliare Alexandra Dubčeka, 90. roky 20. storočia, H 42950, SNM – Historické múzeum

Zmena trasy Československej električky

Dopravný podnik Bratislava a SNM-Historické múzeum informuje cestujúcu verejnosť, že od 4.8.2018 bude zmenená trasa historickej československej električky. Práve od tohto dátumu bude totiž vylúčená električková doprava na Špitálskej ulici z dôvodu výstavby zastávky „Mariánska“ smerom na Námestie SNP.

Nová trasa Československej električky:

Národné divadlo (bývala Jesenského) – Námestie SNP  – Obchodná – Radlinského  – Blumentál – Račianska – Gaštanový hájik – Račianska – Obchodná – Kapucínska – tunel – nábrežie – Mostová –Národné divadlo

Československý táborový deň na Bratislavskom hrade

Pozývame všetky deti na letný táborový deň na Bratislavskom hrade, ktorý sa bude niesť v znamení Československa. Deti spoznajú príbehy ľudí z Československa, zoznámia sa s dobovou architektúrou, zahrajú sa retro hry a možno zaznie aj nejeden diskotékový šláger.
 
Tábor je určený pre deti vo veku 7 – 14 rokov.
Kedy: 9. 8. (štvrtok) od 8:30 do 17:00
Kde: Bratislavský hrad
Cena: 20 Eur (zahŕňa obed a celý program)
Kapacita je obmedzená na 20 detí.
Deti môžete prihlásiť na hradpodujatia@gmail.com
V spolupráci s Priatelia Historického múzea o.z.

29/06/2018

Text: Marek Junek


Zlatou růži historicky uděluje papež jako zvláštní vyznamenání osobnostem, chrámům, městům či vládám pro jejich katolický charakter a loajalitu ke Svatému stolci. V současné době je výhradně udělována místům. V České republice toto vyznamenání mají pouze dvě lokality – Katedrála sv. Víta na Pražském hradě a velehradská bazilika.

Papež Jan Pavel II. udělil Zlatou růži velehradské bazilice 28. 6. 1985 u příležitostí konání poutě v rok 1100. výročí smrti sv. Konstantina.

Papež v apoštolském listu vyzvedl misijní činnost Konstantina a Metoděje mezi Slovany, zdůraznil jejich roli na rozvoji kultury na území Velké Moravy a také poukázal na tradici, která je spjatá s jejich jmény. A jaký vliv má cyrilometodějská tradice na duchovní život obyvatel Československa.

Udělení vyznamenání také mělo posílit věřící v komunistickém Československu. Což se také stalo. Velehradská pouť v roce 1985 patřila k nejvýznamnějším protirežimním demonstracím v Československu v období před pádem komunismu.

Zlatá růže, Farnost Velehrad, pozlacený kov, vyrobeno ve Vatikánu, majitel: Farnost Velehrad

Zlatá růže, Farnost Velehrad, pozlacený kov, vyrobeno ve Vatikánu, majitel: Farnost Velehrad

Zlatá růže, Farnost Velehrad, pozlacený kov, vyrobeno ve Vatikánu, majitel: Farnost Velehrad

Trolejbusom na Československo

V rámci projektu Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava sme pre vás prichystali v spolupráci s Dopravným podnikom Bratislava, a.s. zážitkovú jazdu historickým trolejbusom.

Trolejbusom sa môžete odviesť z centra mesta Bratislavy na Bratislavský hrad a cez prvú nedeľu v mesiaci navštíviť zadarmo Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava.

Trolejbus Škoda 9TrHT z roku 1981 linky H15 pôjde po trase Búdková, Palisády, Hrad, Hodžovo námestie, Kollárovo námestie, ul. 29. augusta, Rajská a späť.

Odchody z Búdkovej v hodinovom takte 9:45 – 16:45
Odchody z Rajskej v hodinovom takte 10:25 – 17:25

https://www.facebook.com/events/2135160550036145/